Forbidden Love - chapter 8

13. august 2012 at 19:26 |  Forbidden Love
Seděla jsem na posteli s knížkou v ruce. Pravidelně jsem otáčela stránky ale text jsem vůbec nevnímala.
Najednou jsem zdola uslyšela zvonek a chvilku potom hlas matky. "Alice, někoho tu máš!" Zamračila jsem se a podívala se na hodiny. Bylo sedm. Kdo to… najednou mi to došlo. Christian! Úplně jsem na naši schůzku zapomněla.
Popadla jsem mobil, klíče a do kapsy zastrkala pár dolarů. Všimla jsem si, že mě Joey zamračeně pozoruje. "Kam a s kým jdeš?"

"Ven. S kamarádem." To, že je to zrovna Christian jsem radši vynechala. Jenže Joey se nenechal jen tak odradit. "Řekni mu, že nemůžeš."
"Ale já můžu," zamračila jsem se. "Nebudu to dělat jen proto, že ty chceš."
"Chceš s ním být radši než se mnou? Stejně je to určitě on, ten Christopher."
Zvedla jsem oči v sloup. "Je to Christian," opravila jsem ho. "A jo. Vzhledem k tvýmu panovačnýmu chování s ním půjdu ven ráda," odsekla jsem.
"Fajn. Tak si běž."
Zarazila jsem se jen na okamžik a potom naštvaně odešla.
"Vypadáš naštvaně," podotkl Christian, když mě spatřil. Zhluboka jsem se nadechla, abych se uklidnila.
"To nic. V pohodě."
"Dobře, tak vyrazíme. Zvu tě," usmál se a nasedl na motorku, ne které očividně přijel. Dřív než jsem se stačila vzpamatovat, strčil mi do ruky přilbu. "Nasedej," houkl a nastartoval.
"Tak fajn," pokrčila jsem rameny a nasedla za něj. Zvedla jsem hlavu a podívala do okna, které patřilo k našemu pokoji. Připadalo mi, že se trochu pohnula záclona ale nebyla jsem si jistá.
Christian nás zavezl do restaurace o pár bloků dál. Vzpomněla jsem si, jak jsem tu byla ten den, když jsem se poprvé líbala s Joeym a zjistila o našem spojení, které za poslední týdny nebylo nijak využíváno, jelikož jsme byli často spolu.
Posadili jsme se do jednoho ze vzdálenějších boxů a objednali si colu.
Napila jsem se a prstem nervózně přejížděla po dřevěném stolu. "Takže, ty máš zájem o Briana?" zeptala jsem se a pohlédla na něj.
K mému překvapení se zasmál. "Vypadám snad na to?"
Jeho otázka mě zaskočila. "No… já nevím. Brian říkal, že…"
"Myslíš, že jsem každý den chodil s vámi kvůli němu? Že jsem za tebou dneska šel, abychom si promluvili o něm? Proboha, já vím, že se mu, ehm, líbím. Ale já nejsem gay," zasmál se.
Až teď mi to došlo. Všechny ty pohledy a úsměvy vůbec nebyly adresované Brianovi ale mě. Ohromilo mě to ale nedala jsem to na sobě znát. "No, Brian neříkal, že jsi gay ale…"
"Ne, Alice, nejsem ani bisexuál." Štvalo mě, jak byl v klidu a připadalo mu to čím dál víc vtipnější.
Zamračila jsem se. Přestal se smát a zatvářil se vážně. "Alice, zalíbila ses mi na první pohled. Chtěl jsem o tobě zjistit víc a Brian je prostě…" odmlčel se a nadechl se. "Prostě se s ním dá snadno manipulovat."
To jsem věděla. Věděla jsem, že je snadno důvěřivý a kvůli tomu jsem se vždycky bála, aby ho někdo nevyužíval.
"Zjistil jsem toho od něj hodně. Ani ho nenapadlo, že bych o tebe měl zájem. Ale nikdy mi neřekl, jestli někoho máš." Zamyšleně se odmlčel a poklepal prsty o stůl. "Tak jsem si to musel zjistit sám," zahleděl se mi do očí a já měla pocit, že o mě ví úplně všechno.
Zatočila se mi hlava. Ne, přece není možné, aby na něco přišel. Dávali jsme si pozor, přesvědčovala jsem samu sebe. Jenže pak jsem si vzpomněla, jak mě jednou Joey políbil v autě, bylo pozdě odpoledne a ve škole už nikdo nebyl. Koutkem oka jsem za okénkem zaznamenala stín ale nevěnovala jsem tomu pozornost, protože hned zmizel. Polilo mě horko.
"Alice, ty máš vážně něco se svým bratrem?" vydechl nevěřícně.
Nevěděla jsem co říct, takže jsem automaticky začala zapírat. "Jasně že ne," řekla jsem nepřesvědčivě. "A vůbec, to mě jako sleduješ?" naštvala jsem se a chtěla se zvednout. Popadl mě za ruku a zatáhl zpět. Vytrhla jsem se mu ale zůstala sedět.
Díval se mi do očí a mluvil klidným hlasem. "Vyhovuje ti to? Když o vás nikdo nesmí vědět? Když se k tobě chová jako by ti bylo pět? Když ti nařizuje co máš dělat a chce, aby ses chovala podle pravidel?"
"Jak tohle všechno…"
"Ne, poslouchej. Vážně chce vést takový život? A co až vystuduje a bude se chtít usadit? Vážně si myslíš, že se všeho vzdá jen proto, abyste byli spolu? Že mu nevadí, když klesne v očí svých rodičů, že spí s vlastní sestrou?"
Docházelo mi, že má pravdu ale nedokázala jsem si to přiznat. Milovala jsem Joeyho a udělala bych pro něj všechno. Očekávala jsem to samé od něj ale vážně by to udělal?
Rukama jsem křečovitě svírala skleničku. "To není pravda," pronesla jsem se zaťatými zuby. Položil svou ruku na mojí. Tentokrát jsem neuhnula, plně jsem se soustředila na to, abych se nerozbrečela.
Najednou jsem postřehla, že k nám někdo přišel. Vzhlédla jsem. "Briane!" vykřikla jsem a ucukla s rukou. Díval se na mě pohledem plným bolesti.
"Hledal jsem tě doma. Chtěl jsem ti něco říct ale vidím, že ruším…" Viděla jsem, jak se mu v očích zaleskly slzy. Otočil se a vyběhl ven.
Vztekle jsem se otočila na Christiana ale jeho výraz vypovídal o tom, že netušil, že by sem Brian mohl přijít.
Zvedla jsem se vyběhla ven za svým nejlepším kamarádem.

 

3 people judged this article.

Comments

1 nicol. | Web | 13. august 2012 at 19:39 | React

úžas.nič iné neviem na toto povedať.

2 Christina Massacre | Web | 13. august 2012 at 23:03 | React

a sakra. Když jsem byla na šestém díle, tak jsem si myslela, že je poslední jak jsem přeskakovala z povídky na povídku v článcích, musím to dohnat! Takže šup a přečti si můj komentář u šestého dílu. Ale napsala bych to klidně znova.

3 Christina Massacre | Web | 13. august 2012 at 23:09 | React

jéje, je to strašně napínavý a taky skvělý! )

4 Jannie | Web | 14. august 2012 at 10:06 | React

Začíná se to zamotávat. Udivuje mě, jakto, že toho Christian tolik ví! A Briana je mi líto :) Těším se na další.

5 Ed | 14. august 2012 at 14:24 | React

Musím říct, že je to opravdu dobré! Těším se na další díl.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement