Forbidden Love - chapter 5

9. august 2012 at 10:59 |  Forbidden Love
"Alice." Přišel k mé posteli a posadil se.
"Joey, ne. Nech to bejt. Jestli chceš, abych se jim omluvila, tak na to…"
"Nechci aby ses jim omlouvala," skočil mi do řeči.
"Hm," zamračila jsem se. "Takže mě chceš přemluvit, abych vážně šla na ten jejich pitomej večírek?"
"No… tak nějak. Podívej," řekl když viděl, že už se nadechuji k protestu, "vím, že rodiče teď zrovna moc nemusíš ale mohla bys to udělat… kvůli mně."

"To je vydírání," zamumlala jsem.
"Můžu?" Ani nečekal na odpověď a lehl si vedle mě na postel. Opřela jsem mu hlavu o rameno a najednou se cítila víc uvolněně.
"Budu muset mít šaty a boty na podpatku," zamračila jsem se.
"A budeš vypadat úchvatně," přitakal.
"Ale…"
"No tak, Alice. Jednou udělej něco, čím každému neodporuješ."
"Nojo," zabručela jsem neochotně a zabořila obličej do jeho trička abych mohla vdechovat jeho vůni.
Sklonil se a dal mi pusu na tvář, zcela automaticky jsem se posunula a políbila ho. Ruku jsem ponořila do jeho vlasů a přitiskla se k němu. Rukou mě hladil na boku. Když jsme se od sebe odtrhli, usmál se na mě. Spokojeně jsem mu znova položila hlavu na rameno a zavřela oči.

Probudila jsem se brzo ráno. Joey ležel ve své posteli a spal. Zvedla jsem se a odplížila do koupelny. Osprchovala jsem se a upravila. Přemýšlela jsem jaké šaty bych mohla sladit s červenou barvou mých vlasů.
Vzala jsem si džínové, moderně roztrhané minikraťasy, tričko s logem Bring Me The Horizon a černý náramek s vybíjenými pyramidami. Na nohy jsem si dala své oblíbené černé Conversky, taktéž vybíjené. Když jsem se vrátila do pokoje, Joey už byl taky vzhůru.
"Měl si mě večer vzbudit," vyčetla jsem mu.
Zasmál se. "To nešlo, spala jsi tak sladce."
Protočila jsem oči v sloup, popadla černobílou tašku přes rameno Londsdale, hodila do ní sešit, propisku, peněženku, sluchátka a svůj milovaný BlackBerry.
Seděl na své posteli, s napůl navlečenou ponožkou na noze a s očekáváním na mně hleděl.
Objala jsem ho kolem krku a povalila na postel. Překvapeně se zasmál a políbil mě. Pořád mi to přišlo divné a zvrácené ale dělala jsem něco zakázaného a o to víc se mi to začínalo líbit.

Zrovna jsem seděla u stolu v jídelně s Brianem, který mi dělal přednášku o tom, že bych měla víc jíst s obviňujícím pohledem upřeným na můj tác, který obsahoval plechovku s dietní colou a porci netknutých hranolek, když se nad námi ozval něčí hlas.
Vzhlédla jsem, abych mohla obdařit zbožňujícím pohledem toho, kdo utnul proud výčitek mého kamaráda, a pohlédla do tváře Christiana Brookse.
"Můžu si přisednout?"
Brian zrudl a prudce si odsedl až mu na tác vycákl jeho pomerančový džus. "J-jasně," ukázal na místo vedle něj. Christian nás obdařil jedním ze svých sexy úsměvů a posadil se.
"Anorexie?" pohodil posměšně hlavou k mému obědu a ušklíbl se.
"Co je ti do toho?" odsekla jsem. Už mi nepřipadal tak sympatický. Zvedla jsem se. "Uvidíme se později," řekla jsem Brianovi a chtěla odejít, když mě Christian chytil za loket. "Promiň, nechtěl jsem tě naštvat."
Překvapeně jsem se zastavila. "Fajn," odpověděla jsem klidně. "Ahoj."
Hranolky jsem vyhodila do koše a colu si vzala s sebou.
Brian byl po zbytek dne celý nadšený a neustále mi vyprávěl o tom, jak je Christian úžasný. Myslela jsem, že zešílím.
Po škole jsem na parkovišti potkala Joeyho.
"Alice!" zavolal na mě. Stál u svého nablýskaného BMW.
"Ano?"
"Nastup si."
"Ale já jdu domů s Brianem," zamračila jsem se.
"Ne, nejedeš. Sedni si."
Rozčílila jsem se. "Hele, nebudeš mi říkat, co…"
"Proboha Alice, nechovej se jak malá a nastup si. Musíme něco zařídit."
Vůbec se mi nelíbilo jak ke mně mluví ale nakonec jsem se omluvila Brianovi a nastoupila k Joeymu.
Byli jsme na cestě do centra města, když jsem to už nevydržela. "Kam mě chceš zatáhnout?"
"Musíme ti koupit nějaké šaty na zítra," pronesl lhostejně.
Zaúpěla jsem. "Já nenávidím nakupování!"
Podíval se na mě a zasmál se. "Právě proto ti to říkám až teď, jinak bys mi utekla."

 

2 people judged this article.

Comments

1 Ed | 9. august 2012 at 11:41 | React

Musím říct, že se ti to opět nesmírně povedlo! Styl jak píšeš se mi líbí.
Už se těším na další díl, hlavně jak dopadne ta jejich "party" pro zvané.

2 Deniska | Web | 9. august 2012 at 13:51 | React

čítá sa mi to ako knížka. je to výborné. baví ma to!!! :-)

3 Jannie | Web | 9. august 2012 at 16:25 | React

Skvělé, super :D moc se mi to líbí, nedokážu uvěřit tomu, že jsou sourozenci. Kdyby to tak prasklo :D Doufám, že sem brzo přidáš další kapitolu :))

4 Ria Scott | Web | 9. august 2012 at 17:05 | React

úchvatné. Líbí se mi to, píšeš naprosto dokonale :)

5 Darkie | Web | 9. august 2012 at 17:35 | React

Skvelo to pokračuje :)

---
Ehm, už máš aj moju adresu new blogu, nemusíš si ju pýtať :D

†Chris Eternity†/Darkie

6 fosforová. | Web | 9. august 2012 at 17:39 | React

Další super pokračování. Docela soucitím s Alicí, nakupování taky nesnáším.

7 n. | Web | 9. august 2012 at 23:49 | React

je to super :) páči sa mi to :)

8 charlottekm | Web | 10. august 2012 at 12:31 | React

Ten koniec je aký zlatý, že preto teraz, inak by si mi utiekla.
A jako keby to mne povie ten drzý chlapec, že anorexie, taktiež by som asi tak reagovala... som niekedy výbušnejšia ako by som chcela. :D

9 Katashi | Web | 12. august 2012 at 18:53 | React

"Anorexie!" V tu chvíli mu měla dát facku a hodit po něm dietní colou a bylo by po anorexii :D Jako filmová scénka by to bylo velice vtipné :) Stále více se mi zamlouvá charakter Alice.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement