Forbidden Love - chapter 12

17. august 2012 at 14:25 |  Forbidden Love
Seběhla jsem po schodech dolů, vděčná, že nikdo není doma.
Když jsem mu otevřela, přejel po mně pohledem a už otvíral pusu, že něco poznamená, když se mi podíval do očí. "Stalo se něco?"
"Pojď dál," vyzvala jsem ho.
Zavřel za sebou dveře a zkoumavě se na mě podíval.
"Dáš si něco k pití?"

"Ne, v pohodě. Co se stalo?" zeptal se znovu.
Nervózně jsem přešlápla. "Pojď nahoru," řekla jsem nakonec.

"Tak povíš mi to už?" zamračil se, když jsme si sedli na postel.
"Joey se dostal na Cambridge," oznámila jsem suše.
Zatvářil se překvapeně a když mu došlo, co to pro mě znamená, tak soucitně. "Počítám, že si o tom předtím neměla tušení," poznamenal.
Zakývala jsem hlavou na souhlas a kousla se do jazyka. "Chová se jako otec. Myslela jsem si, že je jinej."
"Alice…" Objal mě jednou rukou a já si položila hlavu na jeho rameno. "Mrzí mě to. Všechno."
"Jsem ráda, že jsi přišel," zašeptala jsem. Chvilku jsme tam jen tak seděli a potom jsem se odtáhla.
Chápavě se usmál. "Dneska ti to obzvlášť sluší."

Těch několik hodin uběhlo strašně rychle a mě se docela dařilo nemyslet na Joeyho zradu. Objednali jsme si pizzu, povídali si a dělali blbosti jako malý děti.
"Jsi lechtivá?"
"Ne!"
Chytil mi nohu.
"Christiane, ne, prosím!" vyjekla jsem se smíchem.
Jeho zářivě modré oči pobaveně jiskřili. Pustil moji nohu ale povalil mě pod sebe. Propaloval mě pohledem, až se mi zastavil dech. Prstem mi přejel po lícní kosti a usmál se. Naklonil se blíž, už jsem cítila jeho teplý dech.
Sotva jsem vnímala svět kolem sebe, když se otevřely dveře. Odskočili jsme od sebe a podívali se na Joeyho, který právě vešel.
"Už zase ty?!" zavrčel zlostně.
Tentokrát jsem se ale postavila já. "Nemáš co mluvit do mýho života."
"Nebudeš se…"
Přerušila jsem ho. "Už zase mi přikazuješ co mám a nemám dělat! Vážně ti nestačilo, jak jsi mě ublížil?" zvyšovala jsem hlas, naplněný bolestí.
Christian se postavil a položil mi ruku na rameno. "Alice, kašli na to. Já půjdu."
Otočila jsem se na něj. "Christiane, ne, nechoď…" Ale on se na mě jen usmál a odešel, jemně přitom zavadil svou rukou o mojí. Zírala jsem na dveře, kde ještě před chvilkou stál.
"To sis rychle našla náhradu," poznamenal hořce Joey.
Nechala jsem jeho poznámku bez povšimnutí, vzala si rifle, mobil a klíče a aniž bych se na něj podívala nebo cokoliv řekla, odešla jsem.
Chtěla jsem se omluvit Christianovi. Přemýšlela jsem nad tím, co by se stalo, kdyby Joey nepřišel. Políbil by mě. Chtěla jsem to? Kdyby mě tenkrát nepolíbil Joey, třeba bych teď byla šťastná s Christianem. A kamarádila bych s Brianem.
Povzdychla jsem si. Jelikož Christian přijel na své motorce, byl už dávno pryč. Rozhodla jsem se, že se pokusím najít jeho dům.
Vydala jsem se směrem ke škole a kolem ní do druhé části města, než bydlím já.
Nevěděla jsem, kde přesně bydlí, v téhle části města jsem snad ještě nebyla. Ale líbilo se mi tu. Nebyly tu samé drahé domy s perfektními anglickými trávníky. Bylo to tu mnohem víc přírodní. Domy byly menší, na první pohled vypadaly útulně. Viděla jsem rodiny, jak grilují na zahradě a děti běhají se psem nebo lidé, kteří pracují na zahrádce.
Všechno mi to připadalo hrozně uklidňující a upřímné. Tady bych jednou chtěla bydlet, pomyslela jsem si. Připadala jsem si najednou šťastnější a uvolněnější.
Přišlo mi, že už jdu docela dlouho, ani jsem netušila jak poznám Christianův dům. Mohla jsem vzít mobil a zavolat mu ale chtěla jsem ho překvapit. Procházela jsem mezi domy ještě několik minut a už jsem to chtěla vzdát a vytáhnout mobil, když jsem za sebou uslyšela hlas malé holčičky.
Stála na zahradě, blonďaté vlásky se jí stáčely do roztomilých prstýnků a poskakovaly jí kolem hlavy, když se vzpouzela nějaké ženě v náručí.
"Chci za Christianem!" křičela a mlátila kolem sebe malými pěstičkami. Všimla jsem si jejích očí. Tak krásně zářivě modré jako Christianovy.
Srdce se mi šťastně zatetelilo, otočila jsem se a trochu nervózně došla k plotu. Žena si mě všimla a s úsměvem na mě pohlédla. I ona měla modré oči a dlouhé hnědé vlasy, které jí padaly do tváře. "Přejete si?"
Zakoktala jsem se. "Já… hledám Christiana, jsem jeho kamarádka ze školy."
Usmála se ještě víc. "Určitě bude mít radost. Ty jsi Alice? Christian mi o tobě už říkal."
Chtěla jsem se zeptat, co o mě Christian vykládal ale žena mezitím otevřela branku a naznačila mi, abych šla za ní. Jejich dům byl akorát tak velký, s velkou zahradou, plnou květin.
Vedla mě až za dům, kde stála velká stodola a naznačila mi, že tam je. "Musím jít dovnitř s Margaret," stiskla malou láskyplně v náručí a odešla do domu.
Stodola byla pootevřená, cítila jsem vůni sena. Opatrně jsem proklouzla dovnitř. Christian stál u své motorky, byl tam s ním ještě nějaký muž, vysoký a černovlasý. Asi jeho táta, pomyslela jsem si. Na balíku sena bylo položené malé přenosné rádio, ti dva něco opravovali a přitom si povídali.
Stála bych tam klidně ještě dlouho a jen se na něj dívala ale Christian najednou zpozorněl a pohlédl přímo na mně.

 

5 people judged this article.

Comments

1 charlottekm | Web | 17. august 2012 at 16:12 | React

Vuhú, ale sa nám to komplikuje.
Škoda, že nebola pusa. A asi prvýkrát čo fandím Christianovi! Vzdala som sa jejho úchylného břatříčka a fandím spolužiakovi!  Už aby bola pusa.
Ja chcem ďalšiu časť, prosím, prosím. Sprav mi radosť aspoň ty. :D
Ja sa fakt neviem dočkať. Fuck. -.-

2 Ria Scott | Web | 17. august 2012 at 17:59 | React

Christian! Christian! Aaach, dokonalé, už se těším na další díl :)

3 Jannie | Web | 18. august 2012 at 17:18 | React

Pěkná kapitola :)) vypadá to, že to mezi nimi jiskří :)) těším se na další kapitolu.

4 Rigmor Dahl | 20. august 2012 at 23:05 | React

Hned klikám na další kapitolu :3

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement