Forbidden Love - chapter 11

16. august 2012 at 13:26 |  Forbidden Love
"Alice!" zavolal otec, jako by se celou dobu čekalo jenom na mě.
Tázavě jsem se na něj podívala. Vítězoslavně mi zamával papírem před obličejem a nadšeně zařval: "Našeho syna přijali na Cambridge!"
Jeho slova mi vyrazila dech. "Cože? Ale to… to je přece v Anglii," vykoktala jsem zděšeně.
Otec na mě vrhl opovržlivý pohled ale já ho nevnímala. Dívala jsem se na Joeyho. "Takže ty… odjedeš do Anglie?" Přemáhala jsem se, abych se nerozbrečela.

Nervózně přešlápl. "Jo. Není to úžasný? Že mě vzali na školu jako je…" Zmlkl, když si všiml mých slz. V tu chvíli pro mě rodiče, kteří na nás zmateně koukali, neexistovali. "Kdy jsi mi to chtěl říct?" zašeptala jsem.
"Alice…"
Otočila jsem se a utekla do pokoje. Po chvilce jsem zaslechla vrznutí dveří. Zvedla jsem se z postele.
"Alice, dostal jsem se na školu o který jsem vždycky snil. Nechováš se trošku sobecky?"
Tvrdě jsem se zasmála ale nebylo v tom ani špetka humoru. "Já jsem sobecká?" vyjekla jsem hystericky. "Neřekl jsi mi, že dáváš přihlášku na univerzitu do Anglie! A já jsem sobecká?"
"Poslední týdny jsem přemýšlel. Nebyl to dobrý nápad. Dělali jsme špatnou věc," pronesl vážným hlasem. vyrazil mi dech. Jako bych slyšela mluvit otce. Tolik se mu podobal.
"Dělali? Takže to znamená, že je konec?" Hlas se mi třásl. Natáhla jsem k němu ruku ale on ucukl. Měla jsem pocit, že se mi srdce sype na kousky.
"Bude to tak nejlepší. Teď odjedu do Anglie. Měl bych si najít někoho, kdo se ke mně hodí."
Nenávistně jsem se podívala na jeho dokonalou tvář, neschopna rozpoznat nějaké emoce. "Tím chceš říct co? Že nejsem dost dobrá? Samozřejmě, někdo jako ty si určitě najde nějakou chytrou právničku a oba dva budete úplná kopie našich rodičů," vmetla jsem mu do tváře. Tolik mi ublížil. Chtěla jsem ho nenávidět ale copak to šlo?
"Víš, já si myslela, že jsi jinej. Že nebudeš jako otec. Jenomže jsem se šeredně spletla. Ty jsi úplně stejný jako on."
Díval se na mě, neschopen slova. Vzlykla jsem a odvrátila od něj pohled. "Odejdi, prosím." Chtěla jsem být sama.
"Alice…"
"Prosím, nech mě samotnou," zopakovala jsem zoufale.
Ještě se na mě naposledy podíval. "Promiň, taky to pro mě není jednoduchý," hlesl a odešel. Zabořila jsem hlavu do polštáře a zoufale si přála, aby tohle byl jenom zlý sen.

Probudila jsem se až ráno. Bylo mi špatně, nechtěla jsem se zvednout. Joey už byl pryč, když jsem se podívala na hodiny, zjistila jsem, že je skoro devět.
Stejně bych se nedokázala sebrat natolik, abych došla do školy. Zkontrolovala jsem mobil a zjistila, že mám několik zmeškaných hovorů od Christiana a jednu sms.

'Co se děje?'

Povzdechla jsem si a odepsala.

'Nic. Není mi dobře. Snad se o mě nebojíš?'

Nečekala jsem, že odpoví tak rychle.

'Chtěl bych tě vidět.'
'Máš školu. Měl bys dát pryč ten mobil, Brooksi.'
'A to říká zrovna Wilsonová? Haha. Ne, vážně. Potom přijde tvůj skvělej bráška a to už budu mít smůlu.'

Bodlo mě u srdce. Ale každopádně, proč ne. Aspoň se tu nebudu sama užírat.

'Tak dobře.'
'Za půl hodiny jsem u tebe.'

Odložila jsem mobil a odešla do koupelny, abych se aspoň trošku zkulturnila. Nechala jsem si na sobě svoje XXL tričko na spaní s logem Nirvany, akorát jsem se učesala a smyla ze sebe zbytky líčidel ze včera. Uvidíme, jestli mu budu připadat hezká i v domácí verzi.
Za chvilku už dole netrpělivě zvonil.

 

3 people judged this article.

Comments

1 Ed | 16. august 2012 at 14:15 | React

Co k tomu říci. Moc se mi to líbí, jak píšeš, jak se dokážeš vypořádat s tématem i tak jak to pokračuje :)

2 charlottekm | Web | 16. august 2012 at 14:17 | React

Zabiť ťa je málo!
Ach, a je to tu rozvrátila si mi mojich favoritov. I keď musím uznať, čoraz viac a viac sa mi to začína páčiť.
Takže s vysokou školou som to uhádla, ale i tak toho chlapa nechápem, že len tak odíde, sebec, myslí len na seba. Ale to asi každý chlap. Takže netreba sa sťažovať. Zrazu mu už nesiaha po päty a nie je mu dobrá? Šak jasné, typický chlap, tu sa ani netreba zastavovať. :D
Každopádne dáka krátka kapitola! Vr, som zvedavá čo sa udeje keď príde henten zasran. Ho-ho-ho snáď len nebude pusa?Či? :D
A teraz môžem zase netrpezlivo čakať na ďalšiu kapitolu(dúfajúc, že bude čo najskôr).

3 Jannie | Web | 16. august 2012 at 16:47 | React

ach né. Tak mě mrzí že to skončilo :// snad se ještě usmíří nebo tak něco. Super kapitola.

4 Katashi | Web | 16. august 2012 at 19:53 | React

úprava webu? Hezké. Anglie... Oxford... to poněkud narušuje plány...

[2]: spojení typický chlap, typická žena... je to protivné :D

5 little-slut | Web | 16. august 2012 at 23:00 | React

To jsem já Akemi, mám nový blog, tak si mě prosím změň.

6 Ria Scott | Web | 16. august 2012 at 23:09 | React

Zabít tě! Tak dokonalá dvojka byli! Ale Christian to je taky těžkej frajer, honem pokračování :D :)

7 Rigmor Dahl | Web | 17. august 2012 at 13:32 | React

Už aby bylo pokračování!:3

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement