Forbidden Love - chapter 10

15. august 2012 at 9:51 |  Forbidden Love
"Co jsi to udělal?" vyjela jsem na něj, jen co jsem zavřela dveře našeho pokoje.
Otočil se na mě. "Cítil jsem všechny tvoje pocity. Ublížil ti?" Na okamžik zapomněl na svůj vztek a zatvářil se starostlivě.
"Ne. Kdybys mi nelezl do hlavy, tak by to bylo v pohodě."
"Jenže já ti do ní nelezl!" bránil se rozhořčeně. "Najednou mě to prostě ovládlo, neudělal jsem to schválně."
Vzpomněla jsem si, jak mě před chvílí ovládl Joeyho vztek aniž bych se o to snažila. "Stejně jsi nevěděl co se děje. Jednal si unáhleně a udělal pěknou blbost."

"Cože? Já? Říkal jsem ti, ať s ním nikam nechodíš!" vyčetl mi.
"Nic mi neudělal!" vyjekla jsem. "Pohádala jsem se s Brianem!" Očividně to na něj nijak nezapůsobilo. "No samozřejmě," pokračovala jsem sarkasticky. "Ty bys mu jednu vrazit chtěl stejně, už jenom proto, že jsme byli spolu!"
Podíval se mi do očí. "Alice, měla by ses nad sebou zamyslet. Nejsi vždycky ta, která dělá všechno správně." S těmito slovy se sebral a odešel.
Vyjeveně jsem na něj zírala. Plně mi nedocházela jeho slova. Věděla jsem, že hodně věcí jsem jen dneska udělala špatně. Ale co jsem udělala zlého Joeymu mi bylo pořád záhadou.

Už od rána byla moje nálada na bodu mrazu. Ve škole jsem byla sama, Brian se na mě ani nepodíval. Nepokoušela jsem se s ním promluvit, věděla jsem, že by to k ničemu nebylo.
Christiana jsem potkala až na obědě. Přisedl si ke mně jako vždy. Koutkem oka jsem se podívala na Briana ale ten byl zabraný do řeči s několika holkami, které jsem neměla zrovna v lásce. Přes stůl na mě vrhaly posměšné pohledy. Bodl mě osten žárlivosti. Přišla jsem o nejlepšího kamaráda. S povzdechem jsem se otočila a podívala na Christian. Vypadal jako vždycky, jen nos měl mírně oteklý ale nebylo to tak strašné. Na tváři mu pořád hrál jeho frajerský úsměv.
"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se. "Omlouvám se, mělo mě napadnout, že bude Joey zuřit."
"Jsem v pohodě, neboj. Příště už budu připravenej," prohodil vesele.
Zamračila jsem se. "Žádné takové příště nebude."
"Takže mi dáváš kopačky?" zatvářil se naoko smutně ale oči mu pořád pobaveně jiskřily.
"Nechodíme spolu," pronesla jsem věcně.
Zamyšleně se na mě podíval. "Přemýšlela jsi o tom? Jak se k tobě včera choval? Pochybuju, že zrovna hezky. Možná se teď trápíš tím, co jsi udělala špatně ale já ti říkám, že nic. Myslím, že Joey by mi dal přes hubu i kdybys byla v pohodě."
Myslela jsem si to samé ale radši jsem byla ticho. "A kdo říká, že bych byla s tebou i kdybych nikoho neměla?"
"Najdeš tu snad někoho úžasnějšího než jsem já?" Se smíchem se rozhlédl kolem a zvedl tázavě obočí. Potom zvážněl. "Když budeš chtít, budeme jen kamarádi," řekl ale vypadalo to, že ho stojí veškerou námahu něco takového říct.
Překvapovalo mě, jak se navenek tváří frajersky a uvnitř je to přitom citlivý a rozumný kluk.
Potom mu pohled padl na Briana. "Vážně je mi to moc líto…"
"Ne, už jsem ti říkala, že za to nemůžeš." Zvedla jsem se. "Už budu muset jít."
"Tak po škole," usmál se.
Když mi skončila poslední hodina, vážně na mě čekal před třídou. Vyšli jsme ven na parkoviště. "Dneska tu jsi pěšky?"
"Jo. Bydlím kousek odsud. Někdy ti to ukážu."
Pomalu jsme se loudali k našemu domu. "Jaký máš rodiče?" zeptala jsem se najednou.
"Skvělý," usmál se. "Nejsme tolik bohatí ale oba mají práci, která je baví. Mám ještě mladší, tříletou sestru. A ty by ses jim určitě líbila." Podíval se na mě.
Povzdechla jsem si. "Jaký to je?"
"Co myslíš?" nechápal.
Zastavila jsem se, byli jsme už kousek od našeho domu. "Když tě rodiče milujou a nejsi pro ně jen zklamání?" Zamrkala jsem, abych rozehnala slzy.
Soucitně se na mě podíval. Byl jen pár centimetrů ode mě. Váhavě natáhl ruku a zastrčil mi za ucho pramen vlasů. "Alice," vydechl. "Je mi líto, že si tvoji rodiče neuvědomují, jakou mají skvělou dceru."
Rozehnala jsem chmurné myšlenky a pokusila se zavtipkovat. "Tak úžasnou, jo?"
Usmál se. "Přesně tak."
Měla jsem pocit, že když takhle zůstaneme ještě chvilku, Christian se mě pokusí políbit. Couvla jsem. "Už musím jít."
Trochu zklamaně odtáhl ruku. "Tak zítra," naposledy se na mě usmál. Potom se otočil a vydal se zpátky.
Zmateně jsem došla těch pár kroků k našemu domu a náhle pocítila divné tušení.
V obýváku byla celá rodina a otec hrdě pohlížel na syna, držíc v ruce nějaký papír. Joey se tvářil šťastně, jako snad ještě nikdy. Zamračila jsem se.
Co se zase děje?

 

4 people judged this article.

Comments

1 Ria Scott | Web | 15. august 2012 at 11:41 | React

Christian je takový zlatý! ^^ Jen by mě zajímalo, co se děje s Joeyim a proč celá rodina sedí v obýváku s nějkým papírem v ruce! :D Honem další díl, jsem nedočkavá a děsně napnutá! :)

2 charlottekm | Web | 15. august 2012 at 13:14 | React

Bože, načo som to čítala! :D
Nemala som ani začať, teraz si tu domýšľam a robím v hlave závery čo a ako by to mohlo byť a kedy bude ďalšia kapitola. Ja sa z toho asi zcvoknem! :D
Samozrejme nepáči sa mi ako sa to všetko prepletá a zamotáva, ale to k tomu patrí. A dosť sa zlepšuješ v písaní, to ti môžem každou kapitolou úprimne povedať. :)
A už chcem ďalšiu! Šup , šup ... :)

3 Aimee Skellington | Web | 15. august 2012 at 15:59 | React

Sakra, píšeš o sto péro :D že to ani nestíhám.. :D jako né že by mi to vadilo, ale.. piš dál! :D

4 Jannie | Web | 15. august 2012 at 19:43 | React

Proč píšeš tak mizerně krátké kapitoly? :D Pěkná kapitola, jen mě trochu mrzí, že se hádají a že Alice tráví víc čau s Christianem. Snad se to brzy spraví.

5 Jannie | Web | 15. august 2012 at 19:43 | React

Proč píšeš tak mizerně krátké kapitoly? :D Pěkná kapitola, jen mě trochu mrzí, že se hádají a že Alice tráví víc čau s Christianem. Popravdě mě to štve. Snad se to brzy spraví.

6 Es. | Web | 15. august 2012 at 21:37 | React

sice incesty fakt nemusím, a nějak se mi to příčí.. ale ta povídka je skvělá :))

7 Egypt | Web | 1. august 2013 at 15:45 | React

Pokud letos plánujete dovolenou v Egyptě nebo Řecku, neprohloupíte http://medialni.blog.cz/1201/egypt-a-recko-zlevnuji-dovolene

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement